23.01.2026
Jednoznačně nejdiskutovanější téma v queer komunitě po celém světě je manželství a rozdíly v jeho podobě v té či oné zemi. Bohužel ani v roce 2026 není láska ztvrzená prstýnkem samozřejmostí. Stále existují země, a není jich málo, kde jsou sňatky stejnopohlavních párů stále jen vysněnou ideou. Historicky první zemí, která uzákonila manželství stejnopohlavních párů, bylo Nizozemí v roce 2001, dva roky po něm následovala Belgie. Pokud se však podíváme na registrované partnerství, prvenství patří Dánsku, které tuto formu svazku zavedlo už v roce 1989. Zde dnes platí plnohodnotné manželství.
První zemí v Asii byl Tchaj-wan, který ho uzákonil před 6 lety. Zatím posledními státy byly Thajsko a Lichtejštensko v roce minulém. V roce 2026 je stejnopohlavní manželství legální v celkem 38 zemích zahrnující přibližně 20% světové populace. O něco povzbudivější je počet států, které alespoň nějakou formu svazku stejnopohlavních párů uznávájí - je to počet 79. Šílené je, že v přibližně 70 zemích není queer manželství pouze zakázáno, ale queer láska je v nich trestným činem.
Rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím nejsou velké, avšak poměrně významné. Nejdiskutovanější odlišností je právo na adopci - páry v registrovaném partnerství toto právo nemají. Další rozdíly zahrnuí například to, že svazek nemusí být uznán v jiných zemích při změně občanství, a také to, že partnera není povinnost informovat o zdravotním stavu v případě nenadálé události. I když se to může zdát jako drobnost, z právního hlediska má registrované partnerství k manželství pořád dost daleko. O zásahu do důstojnosti nemluvě. Bohužel ani ve vyspělých zemích není právní uznání stejnopohlavních párů samozřejmostí. Podívat se můžeme k našim východním sousedům, Slovákům. Na Slovensku je dokonce ústavně zakotven zákaz těchto sňatků, spolu s tím také uznání pouze binarity pohlaví.
Od registrovaného partnerství jsme se v posledních letech posunulx blíže k manželství. V lednu 2025 vešlo v platnost tzv. partnerství, které stejnopohlavním párům zrovnoprávnělo některá práva oproti registrovanému partnerství. Partneři po sobě nově automaticky dědí a mají vůči sobě povinnost vzájemné výživy. Ke změně došlo také v oblasti rodičovství. Nově si může partnerstvo přiosvojit dítě svého partnerstva Nešťastným aspektem celé úpravy však zůstává skutečnost, že páry, které uzavřely registrované partnerství dříve, se musí znovuvzít, aby na tato nová práva dosáhly. Organizace Jsme Fér je připravena pokračovat v úsilí o zrovnoprávění všech práv, kterými disponuje manželství. Věříme, že se jednoho dne podaří prosadit plnou manželskou rovnost. V tomto úsilí hodláme pokračovat i my v Most Pride.
autorstvo: Terez Koderová, členka Most Pride